Řečníci

Ioulietta Bisiouli

European Implementation Network

Iouietta Bisiouli je ředitelkou EIN, advokátkou a členkou aténské advokátní komory.

Magisterský titul v oboru mezinárodního práva veřejného získala na Národní a Kapodistrijské univerzitě v Aténách, kde se zaměřovala na ochranu lidských práv. V této oblasti má rozsáhlé pracovní zkušenosti, neboť v minulosti působila v Evropské komisi proti rasismu a intoleranci (ECRI); Oddělení  pro výkon rozsudků Evropského soudu pro lidská práva; Kanceláři Evropského soudu pro lidská práva; Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), zastoupení evropských institucí ve Štrasburku; a v Kanceláři Amnesty International pro evropské instituce jako výkonná úřednice pro Radu Evropy (ad interim). Významné zkušenosti získala také jako konzultantka na volné noze, kdy poskytovala poradenství občanským a mezinárodním nevládním organizacím v oblasti mezinárodních standardů lidských práv.

Alice Donald

Middlesex University London

Dr. Alice Donald je docentkou na právnické fakultě Middlesex University v Londýně. 

Mezi její výzkumné zájmy patří vztah mezi lidskými právy a demokratickou správou věcí veřejných a otázky související s uplatňováním lidských práv, zejména ve Spojeném království a v Evropě. Spolu s Joelle Grogan je spolueditorkou knihy The Routledge Handbook of Law and the COVID-19 Pandemic (Routledge, 2022) a spoluautorkou knihy Parliaments and the European Court of Human Rights (Oxford University Press, 2016) s Philipem Leachem. Vedla školení pro poslance a parlamentní pracovníky ze států Rady Evropy a vypracovala návrh praktických pokynů pro poslance a úředníky v oblasti lidských práv a právního státu, jejichž výsledkem je Handbook for Parliamentarians: National parliaments as guarantors of human rights in Europe. Spoluautorkou této příručky je Anne-Katrin Speck a vydalo ji Parlamentní shromáždění Rady Evropy.

Karel Dvořák

Ministerstvo spravedlnosti

Karel Dvořák je náměstkem ministra spravedlnosti.

Je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a studoval také v německém Heidelbergu. Po dokončení studií pracoval v Justiční akademii a pro Sdružení místních samospráv. Následně spoluzaložil úspěšnou advokátní kancelář, kde působil do nástupu na ministerstvo jako společník. Na ministerstvu má na starosti sekci dohledu a justice a sekci mezinárodní a evropské spolupráce. Jeho agendu tvoří zejména oblast exekucí, insolvencí, domácího násilí, protikorupční opatření a vězeňství. V lidskoprávní oblasti se věnuje hlavně postavení hendikepovaných osob, dětí, obětí a transgender osob.

Jakub Jaraczewski

Democracy Reporting International

Jakub Jaraczewski je koordinátorem výzkumu v berlínské nevládní organizaci Democracy Reporting International.

Jakub se podílí na programu „re:constitution – Exchange and Analysis on Democracy and the Rule of Law in Europe“, v jehož rámci se snaží informovat veřejnost v EU o významu právního státu. Jakub má rozsáhlé zkušenosti s výukou na akademické půdě, psaním a výzkumem, v minulosti působil na Univerzitě Adama Mickiewicze a jako lektor ústavního práva na několika polských univerzitách. Jeho názory na právní stát v EU byly publikovány mj. v Politico, The Guardian, New York Times a Die Welt. Je jedním ze spoluautorů studií o implementaci rozsudků Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, které společně vydaly organizace Democracy Reporting International a European Implementation Network.

Veronika Ježková

Pro Fem a Pro Bono Aliance

Veronika Ježková je právničkou a ředitelkou Pro Bono Aliance, působí též v organizaci Pro Fem.

V roce 2000 absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Palackého a v roce 2007 složila advokátní zkoušky. Je specialistkou na problematiku pomoci obětem sexuálního a domácího násilí.  Aktivně spolupracuje s neziskovým sektorem, podílí se na změnách zákonů a publikuje v oblasti sexuálního a domácího násilí (např. Jen Ano je Ano. Právem proti násilí na ženách – bílá místa české legislativy, Nejste na to Sama). Je ředitelkou organizace Pro bono aliance.  V roce 2020 vyhrála Cenu lidských práv Alice Garrigue Masarykové.

Věra Jourová (online)

Evropská komise

Věra Jourová je místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost.

Věra Jourová je v současné době místopředsedkyní Evropské komise pro hodnoty a transparentnost a zabývá se demokracií, právním státem, pluralitou médií a bojem proti dezinformacím. V letech 2014-2019 působila jako komisařka EU pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů. Před příchodem do Evropské komise zastávala v roce 2014 funkci ministryně pro místní rozvoj České republiky. Předtím, v letech 2006 až 2013, pracovala ve vlastní společnosti jako mezinárodní konzultantka pro fondy Evropské unie a podílela se také na poradenské činnosti na západním Balkáně v souvislosti s přistoupením k Evropské unii. Vystudovala práva (Mgr.) a teorii kultury (Mgr.) na Univerzitě Karlově v Praze.

Debbie Kohner

European Network of National Human Rights Institutions

Debbie Kohner je generální tajemnicí ENNHRI.

Tuto funkci zastává od roku 2013, kdy byla ENNHRI založena. Tato platforma podporuje národní instituce pro lidská práva (NHRI) při prosazování a ochraně lidských práv v celé Evropě.

Debbie Kohner je kvalifikovaná advokátka, která vykonávala právnickou praxi v Londýně a Madridu. Pracovala také v sektoru nevládních organizací a spoluzakládala koalici organizací zabývajících se rovností a lidskými právy v Severním Irsku. Dříve koordinovala rozsáhlý výzkumný projekt, jehož cílem bylo vytvořit první systém hlášení rasistických incidentů na Novém Zélandu.  Pracovala také ve Westminsteru, parlamentu Spojeného království.

Vystudovala právo na Jesus College v Oxfordu, Université de Paris II a College of Europe v Bruggách a také obor studií míru a konfliktů na University of Ulster.

Petr Konůpka

Kancelář vládního zmocněnce

Petr Konůpka je vládní zmocněnec pro zastupování ČR před ESLP.

Vystudoval právo na Univerzitě Karlově a na pařížské univerzitě Panthéon-Assas. Po stáži u Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu zakotvil v kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP, kde se v roce 2013 stal zástupcem vládního zmocněnce. Je jedním z hlavních tvůrců klíčových projektů kanceláře v oblasti implementace Úmluvy na vnitrostátní úrovni: Zpravodaje KVZ, portálu Mezisoudy či Kolegia expertů k výkonu rozsudků ESLP. O judikatuře ESLP přednáší pro Justiční akademii a na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Vede autorský kolektiv vznikajícího komentáře k Evropské úmluvě o lidských právech.

Henrik Kristensen

Evropský výbor pro sociální práva

Henrik Kristensen je zástupcem vedoucího oddělení sociálních práv, Generálního ředitelství pro lidská práva a právní stát a Ředitelství pro lidská práva Rady Evropy.

Do Rady Evropy nastoupil v roce 1997. Předtím pracoval jako státní úředník na dánském ministerstvu práce a od roku 2006 působí jako zástupce vedoucího oddělení a výkonného tajemníka Evropského výboru pro sociální práva. V této pozici se zabývá posuzováním zpráv států a vyřizováním kolektivních stížností, následnými opatřeními v návaznosti na závěry a rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva a pomocí členským státům při ratifikaci a provádění Evropské sociální charty.

Viktor Kundrák

Úřad vlády

Viktor Kundrák je ředitelem odboru lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády.

Viktor Kundrák je právník se specializací v oblasti lidských práv a třináctiletou praxí. Od června 2023 je ředitelem Odboru lidských práv a ochrany menšin na Úřadu vlády České republiky. Předtím pracoval pro OBSE/ODIHR ve Varšavě na pozicích jako Hate Crime Officer a Senior Advisor on Freedom of Religion or Belief, kde poskytoval vládám legislativní a politické poradenství týkající se zločinů z nenávisti a svobody náboženství a vyznání, proškolil stovky policistů, prokurátorů, a soudců a formoval strategii ODIHR v daných oblastech, napříč regionem OBSE. Předtím pracoval v kanceláři Vládního zmocněnce ČR před Evropským soudem pro lidská práva a smluvními orgány OSN a v Amnesty International. Viktor má magisterské tituly z práva (Univerzita Karlova v Praze) a z lidských práv a demokratizace (E.MA, Global Campus of Human Rights, Benátky a ULB, Brusel).

Maroš Matiaško

Fórum pro lidská práva

Maroš Matiaško působí jako advokát, spolupracuje s řadou domácích i mezinárodních neziskových organizací a specializuje se na lidskoprávní litigaci. 

Vystudoval právnickou fakultu v Olomouci (Mgr.) a postgraduální studium lidských práv v Utrechtu (LL.M.). Rigorózní řízení ukončil v Praze (JUDr.). Vedle práv si vzdělání rozšířil studiem filozofie (Bc.), nyní dokončuje magisterský program na FF UK v Praze. Maroš několik let pracoval v kanceláři Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2015 zakládal Fórum pro lidská práva. Je předsedou výboru proti mučení, rady vlády ČR pro lidská práva a členem kolegia expertů pro výkon rozsudků ESLP.

Maroš zastupoval nebo připravoval litigaci řady úspěšných případů před ESLP (např. Bureš proti České republiceČervenka proti České republice), Evropským výborem pro sociální práva (např. ICJ proti České republiceMDAC & ERRC proti České republice), orgány OSN (např. před Výborem CAT ve věci Černáková proti Slovensku). Věcně se věnuje sociálním právům, problematice špatného zacházení nebo právům trans lidí, Romů a lidí se zdravotním postižením.

Clare Ovey

Výbor ministrů Rady Evropy

Clare Ovey je vedoucí oddělení pro výkon rozsudků Soudu, kde působí od roku 2018.

Vystudovala práva na Newnhan College v Cambridge a stala se advokátkou. Po zkušenostech se soukromou praxí a prací v Komisi pro právo Anglie a Walesu začala v srpnu 1995 pracovat v Kanceláři Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2015 přešla do sekretariátu Výboru ministrů, kde má na starosti především čtvrtletní zasedání Výboru ministrů, který dohlíží na provádění rozsudků Soudu žalovanými státy.  V roce 2018 začala pracovat v oddělení pro výkon rozsudků Soudu a od července 2020 je jeho vedoucí. Je spoluautorkou přední učebnice o systému Úmluvy z roku 2000.

Eva Petrová

Kancelář vládního zmocněnce

Eva Petrová je zástupkyní vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP.

V oblasti implementace rozhodnutí lidskoprávních orgánů aktuálně usiluje zejména o legislativní ukotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí a deinstitucionalizaci péče o malé děti. Je předsedkyní vládního Výboru pro práva dítěte a členkou Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců. Přednáší na Justiční akademii a Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Ivo Pospíšil

Nejvyšší správní soud

Ivo Pospíšil je soudcem Nejvyššího správního soudu.

Ivo Pospíšil (nar. 1978) působí od roku 2018 jako soudce Nejvyššího správního soudu (mimo jiné jako člen volebního senátu a náhradník předsedy kárného senátu pro soudce). Po studiích práva a politologie nastoupil v roce 2001 do Kanceláře veřejného ochránce práv a na Mezinárodní politologický ústav MU. V letech 2002–2018 zastával různé pozice na Ústavním soudu (asistent soudce, vedoucí analytického odboru a generální sekretář), od roku 2005 do současnosti pracuje také jako odborný asistent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU. V letech 2014–2018 byl členem Legislativní rady vlády. Je autorem či spoluautorem monografií z oboru mezinárodního a ústavního práva a mezinárodních vztahů (Práva národnostních menšin: mezi univerzalismem lidských práv a partikularismem skupinových odlišností, 2006; Mezinárodní lidskoprávní závazky postkomunistických zemí: případy ČR a Slovenska, 2016; Making Sense of Human Rights Commitments, 2016) a spoluautorem komentářů k zákonu o Ústavním soudu (2007), Listině základních práva svobod (2012), Ústavě ČR (2015) a antidiskriminačnímu zákonu (2015). Pravidelně publikuje také v domácích a zahraničních odborných časopisech.

Vít Alexander Schorm

Zástupce veřejného ochránce práv

Vít Alexander Schorm byl v říjnu 2022 zvolen zástupcem veřejného ochránce práv.

Předtím více než dvacet let zastával funkci vládního zmocněnce pro zastupování před Evropským soudem pro lidská práva a dalšími mezinárodními orgány ochrany lidských práv. V Radě Evropy v té době působil v řadě expertních orgánů, které se v rámci mezivládní spolupráce zabývají lidskými právy a evropským mechanismem jejich ochrany; řadě z nich postupně předsedal, včetně Řídícího výboru pro lidská práva. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (1996), kde získal i titul JUDr. (2000). Rovněž absolvoval francouzskou Národní správní školu (ENA, 2002).

Kateřina Šimáčková (online)

Evropský soud pro lidská práva

Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva.

Předtím byla soudkyní Ústavního soudu a Nejvyššího správního soudu a advokátkou. Působila v Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise), Legislativní radě vlády a Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu Evropské unie. Je členkou vědecké rady právnické fakulty Karlovy univerzity v Praze a Akademického sněmu Akademie věd ČR.

Svou publikační a pedagogickou činnost na katedře ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně zaměřuje zejména na problematiku základních práv a svobod. Vedle řady odborných časopiseckých článku a učebnic je spolueditorkou a spoluautorkou knihy Mužské právo. Jsou právní pravidla neutrální? a spoluautorkou knih  Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l’Union européenne, international et nationaux, Lidská práva starších lidí,  Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky ?, Dvacet let Evropské úmluvy v České republice a na Slovensku, Komunistické právo, a knižních komentářů zákona o protiprávnosti komunistického režimu, Listiny základních práv a svobod a občanského zákoníku.

Anna Šabatová

Bývalá veřejná ochránkyně práv

Anna Šabatová byla v letech 2014–2020 veřejnou ochránkyní práv.

Anna Šabatová v roce 1976 podepsala Chartu 77, vydávala o ní informace a následně se stala i její mluvčí. V letech 1978–1990 působila jako členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a v roce 1998 získala Cenu Spojených národů pro lidská práva. V letech 2001–2007 vykonávala funkci zástupkyně veřejného ochránce práv, v průběhu čehož studovala doktorské studium na Katedře právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2008–2011 byla členkou Evropského výboru pro zabránění mučení a v letech 2008–2013 předsedala Českému helsinskému výboru. Poté byla jmenována veřejnou ochránkyní práv.

Jan Wintr

Právnická fakulta UK a Ústavní soud

Jan Wintr je profesorem Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy a soudce Ústavního soudu.

Studoval právo, historii a politologii na Univerzitě Karlově v Praze (PF UK absolvoval v roce 2001, FF UK v roce 2004, doktorské studium na PF UK v roce 2006) a na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově (v letech 2002–2003). Autor monografie Říše principů. Obecné a odvětvové principy současného českého práva (2006), za kterou získal Bolzanovu cenu a Cenu Antonína Randy, monografií Česká parlamentní kultura (2010), Metody a zásady interpretace práva (2013) a Proměny parlamentní kultury (2021), učebnice Principy českého ústavního práva (6. vyd. 2023) a stovky dalších odborných textů z oblasti teorie práva, ústavního práva, právních dějin a politologie. Do svého jmenování soudcem Ústavního soudu v červnu 2023 byl členem Legislativní rady vlády a tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR.

Klára Šimáčková Laurenčíková

Úřad vlády

Klára Šimáčková Laurenčíková je zmocněnkyní vlády pro lidská práva.

Moderátoři

Vladimír Janoušek Pysk

Kancelář vládního zmocněnce

Vladimír Janoušek Pysk je zástupcem vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP.

Vystudoval právo na Univerzitě Karlově a na nizozemské Universiteit Leiden. V KVZ působí desátým rokem, z toho od roku 2017 jako vedoucí oddělení. Věnuje se především sporné agendě. Sám sepisoval nebo odborně dohlížel na zpracování obhajoby státu v desítkách případů, včetně řízení před velkým senátem a o mezistátní stížnosti. Jako externí lektor příležitostně přednáší pro Justiční akademii a na právnických fakultách v Praze a v Brně. Jeho hlavní oblastí zájmu je trestní právo, spravedlivý proces, bezpečnostní politika státu a restituce majetku.

Ľubomír Majerčík

Ústavní soud

Ľubomír Majerčík je vedoucím analytického odboru Ústavního soudu ČR.

Vystudoval právo a mezinárodní vztahy na Masarykově univerzitě v Brně a Středoevropské univerzitě v Budapešti. V letech 2007 – 2012 působil jako právník u Evropského soudu pro lidská práva a v Evropské komisi proti rasismu a intoleranci (ECRI) při Radě Evropy. Následně vedl sekretariát Rady vlády ČR pro lidská práva na Úřadu vlády. Spoluzakládal Centrum pro lidská práva a demokratizaci, působil jako konzultant UNDP. Přednáší na Masarykově univerzitě v Brně a publikuje doma i v zahraničí na téma mezinárodního trestního práva a ochrany lidských práv.

Kateřina Radová

Kancelář vládního zmocněnce

Kateřina Radová je právničkou v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP.

V kanceláři se vedle litigační praxe zaměřuje na implementační agendu. Je jedním z hlavních tvůrců a organizátorů konference. Aktuálně koordinuje výkon rozsudku D.H. a ostatní týkající se diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělání. Věnuje se rovněž implementaci lidskoprávních závazků v oblasti azylu a migrace a je členkou Výboru pro práva cizinců. Příležitostně přednáší pro Justiční akademii a na právnických fakultách v Praze a v Brně. Právnické vzdělání získala na Univerzitě Karlově a na nizozemské Universiteit Leiden v rámci programu Erasmus. Je doktorandkou na katedře mezinárodního práva UK a členkou zdejšího Centra migračního a uprchlického práva.